Brühlova terasa, Pevnost Drážďany a Stallhof

Brühlova terasa se nazývá také »Balkón Evropy« ‒ s nejkrásnější vyhlídkou na Labe. Přímo pod ní leží mohutné hradby pevnosti Drážďany. Její kanónové dvory a kasematy z poloviny 16. století nabízejí pohled na dějiny Drážďan.  Také Stallhof patří ke vzácným svědkům skvělého renesančního období v Drážďanech.

Pevnost Drážďany

Ten, kdo stojí na Brühlově terase a dívá se na druhý břeh Labe, často ani netuší, že se nachází na staré pevnostní hradbě ‒ s nejstaršími sklepeními v Drážďanech pod nohami. Obranný areál, skrytý v hradbách, je jedním ze vzácných svědků drážďanské renesanční epochy. Ačkoliv město tehdy vzkvétalo, existuje z této doby málo stavebních památek, poněvadž později byly mnohé přestavěny v období baroka. O to napínavější je prohlídka Pevnosti Drážďany. V dochovaných částech areálu pevnosti se můžete nechat unést na naší výstavě »Slavnosti. Dramata. Katastrofy. Tak blízko jak nikdy.« do nepříliš známé etapy dějin města.

První německé město s bastionovým opevněním

Pevnost byla založena jako mohutný kruh hradeb okolo města a obklopoval ji vodní příkop. Později město ochraňovaly dodatečné bastiony. V kasematech byly uskladněny zbraně a ubytována posádka. Ta bojovala s nepřáteli z bastionů a hradeb.

Poznejte více o historii Pevnosti Drážďany.

Brühlova terasa

Pohled na Brühlovu terasu v noci
Pohled na Brühlovu terasu v noci

Brühlova terasa je zahradnický klenot zvláštního druhu - nachází se na místě vojenské obranného areálu. Svému jménu vděčí ministrovi kabinetu kurfiřta Friedricha Augusta II., Jindřichu hraběti z Brühlu. Ten dostal první části hradeb v roce 1739 od kurfiřta darem a v následujících letech je nechal upravit architektem Johannem Christophem Knöffelem. Jediný architektonický svědek z této doby je budova Sekundogenitury. Hrabě ji využil jako knihovnu, jejíž stav okolo 62 000 svazků byl srovnatelný s univerzitními knihovnami v Lipsku a Wittenbergu.

Poznejte více o historii Brühlovy terasy.

Dnes je terasa se svým jedinečným souborem zahradnictví a architektury nejkrásnější korzo města na Labi, která svůj název »Balkón Evropy«, pocházející z raného 19. století, nese zcela po právu.

Drážďanský Stallhof

Pohled na »Dlouhou chodbu« v Drážďanském Stallhofu
Pohled na »Dlouhou chodbu« v Drážďanském Stallhofu

»Kurfiřtská zbrojní stáj« stojí poněkud ve stínu slavné drážďanské budovy, která ji obklopuje. Je to jeden z mála dochovaných svědků, který odráží lesk drážďanské renesanční epochy. Dokončen v roce 1591 za kurfiřta Kristiána I., sloužil dvůr jako jeviště turnajů, štvanic a rytířských her. Na posledně jmenované upomínají dva bronzové sloupy, které navrhl Giovanni Maria Nosseni, do jejichž kruhů se rytíři v plném trysku museli trefit svým kopím.

V úzce zastavěném drážďanském Starém městě je to nečekaně rozlehlý prostor, jenž se nabízí návštěvníkům mezi budovami Johannea, Dlouhou chodbou, bránou Georgenbau a Kanceláří. Reprezentantem zralého renesančního stylu jihoněmeckého charakteru je bezpochyby arkádová galerie s toskánským uspořádáním u Dlouhé chodby. Oblouky zdobí trofeje a reliéfy zbraní. Na vnější straně této dlouhé a úzké části budovy, ve které kurfiřtové kdysi uchovávali své zbraně, se nachází  102 metrů dlouhý Knížecí průvod. Původně byl vyveden stejnou technikou sgrafit jako velké Zámecké nádvoří. Kvůli lepší odolnosti byla omítka v letech 1905 až 1907 nahrazena 25 000 kachly z míšeňského porcelánu.

»Kurfiřtská zbrojní stáj«

Detail fasády v drážďanském Stallhofu
Detail fasády v drážďanském Stallhofu

Poté co Hans Irmisch mezi lety 1565 až 1567 postavil dům Kanceláře pro správní záležitosti drážďanských kurfiřtů v bezprostřední blízkosti zámku, vznikl na jeho zadní straně volný prostor - jako stvořený pro dvorní závody na koních. Irmisch a Paul Buchner zakomponovali toto závodiště mezi lety 1586 a 1591 do trojkřídlého areálu. Točitá schodiště v rozích dvora vedly až do druhého podlaží. Naproti budově Kanceláře uzavírala nádvoří »Dlouhá chodba«. Tvůrcem 22 obloukových arkád je pravděpodobně Giovanni Maria Nosseni. V dlouhém sálu horního podlaží byla nejprve vystavena galerie předků Wettinů, od roku 1731 sloužil jako galerie zbraní. Budova stájí pro ustájení kočárů a koní v přízemí a ubytování vznešených hostů v horním podlaží vznikla na východ od staré městské hradby. Po velkých přestavbách v 18. století se dnes představuje jako Johanneum a Dopravní muzeum. Z období renesance pocházejí oba bronzové sloupy sloužící při turnajích na zavěšování trofejí - kruhů, do nichž se šlechtici museli strefit kopím.

Barokní přestavba

V 18.století byl Stallhof zčásti stavebně upraven, většina těchto úprav však byla během sanace v roce 1935 odstraněna. Johann Christoph Knöffel vedl v letech 1744 až 1746 stavbu nádrže pro plavení koní na nádvoří a rozšiřování budovy stájí na obrazárnu. Jevištěm dvorských zábav jako turnaje, rytířské hry, štvanice a vyhazování lišek zůstalo nádvoří i nadále.

Zničení a obnova

Když byla obrazárna v roce 1872 přemístěna do dnešní Semperovy galerie,  bylo Johanneum pod vedením Carla Moritze Haenela přestavěno na Historické muzeum, ve kterém byl vystaven inventář zbrojnice. Po zničení v roce 1945 byl celý komplex obnoven v renesančním stylu. Do Johannea se nastěhovalo Dopravní muzeum. V roce 1993 proběhlo začlenění Stallhofu do nově založeného zámeckého sdružení Zámky a zahrady Drážďany.

Zde najdete návštěvní řád